Láska k rozsáhlým stepním rovinám s prudkým během těžkého života a poctivým úsilím lidu charakterizuje román venezuelského spisovatele a státníka. Prostými tahy rozvíjí osudy a příběhy peonů, zobrazuje jejich těžkou práci a mužnou udatnost, duševní zanedbanost, ale i lidskou radost, celý, nám tak vzdálený způsob života.
Dobrodružným dějem však proniká autorovo vlastenectví, chránit rodnou zem před všemi, kteří ji olupují. Vidí proto, že jedinou cestou k budoucnosti „země otevřených obzorů, kde dobrý lid miluje, trpí a doufá“ je sociální spravedlnost, civilizace a rozšíření vzdělanosti do zaostalých krajů.