V průběhu červnového sobotního půldne v pošumavském městečku jsme svědky jubilejního setkání abiturientů místního gymnázia po pětačtyřiceti letech: bývalí spolužáci jsou dnes už důchodci, do jejich osudů od maturity v roce 1938 výrazně zasáhla válka a všechny proměny a dramatické situace až do dneška. Vracejí se na místa svých prvních lásek, vzpomínají, neustále se dotýkají života, který následoval...
Nový román Pavla Bojara je obrazem společenského vývoje, otevřeným svědectvím boje o myšlení lidí a zároveň sondou do současného stavu naší společnosti, v níž pod zdánlivě přežívajícím povrchem už působí jiné morální normy. Toho si je vědom i hlavní hrdina, spisovatel Karel Vrána, který při odjezdu z maturitního setkání si posledním pohledem na rodné město v pošumavské kotlině utvrzuje své vyhraněné životní krédo, že bez minulosti není budoucnost, ale ani dnešek.